Přidat odpověď

Limai, to se stane velmi snadno - na mně např. první těhotenství nebylo znát téměř až do porodu, navíc jsem vypadala na sotva plnoletou osobu, takže nehrozilo, že by mě někdo někde pouštěl sednout.
A nezapomenu na zážitek, kdy jsem už se dvěma předškoláčky jela plným autobusem, přes rameno velkou brašnu, v jedné ruce krabici s pizzou, za druhou ruku jsem visela na tyči, děti mi visely u nohavice, a pode mnou seděl vystajlovaný mladíček se slečnou, miliskovali se a vůbec je nerušilo, že na ně v zatáčkách poněkud padáme. O tom, že by nám přepustili svá místa nebo alespoň jedno z nich, ani šajnu.