třetí se rozhodlo tak nějak samo
musím říct, že jsem měla opravdu příšerné těhotenství, bylo mi líto právě mladší dcery, že si ji neužiju, že na ni nebudu mít čas, že ona si neužije tu pozioci rozmazlovaného benjamínka apod.
nákupy, o tom mi ani nemluv. Snažím se ji brát s sebou a to si vždycky dám. Abych ji měla po ruce, dávám ji v autě do ségřiny sedačky na sedadle spolujezdce. prvních pětr minut je spokojená a pak to začne. Řev, pokusy vylézt. V obchodě nehce být ve vozíku, řve. Kdybych ji vyndala, tak tam bude lítat a vyhazovat věci z regálů. takhle mi je alespoň hází do košíku. Dostane několik záchvatů že chce, co vidí. U poklafdny ječí a leze na pás. Nakonec ji doslova odnáším do auta, protože zahlédla něco, co neměla
A TO SI VDŽYCKY ŘÍKÁM, jak si to s ní užiju