Přidat odpověď

S domem jsem se sžila velmi rychle, s lidmi mi to trvalo několik let, než jsme si našli přátele a získali jsme tady svoje zázemí. První dva tři roky jsem byla neustále nakročená, že už už si musím přece nějakou kamarádku najít, pořád jsem se snažila a nešlo to. A pak jsme se octli na akci díky které jsme se stali součástí jedné místní komunity a už to jelo. Představa, že bych se měla odsud stěhovat, mě rozesmutňuje, byť jsme o tom několikrát s mužem uvažovali. Ne kvůli domu, ne kvůli městu, ale právě kvůli těm lidem, které jsem tak dlouho hledala a kteří by mi fakt chyběli.