Přidat odpověď

Dneska jsem zažila výstup u jednoho svého dítěte, je mu 6 let. Takto se už dlouho nechoval, normálně je to rozumný kluk, se kterým je domluva, případně se mu dá leccos vysvětlit a vyjednat.
Už měl podobný výstup jednou tento týden, chtěl si prosadit rukavice, které ale nebyly připravené (byly v prádle), místo nich měl připravené jiné rukavice. Ne, on chtěl ty jedny konkrétní. To jsme zvládli, cestou do školky si fňukal, jakmile jsme dorazili do školky, uklidnil se a vše bylo jako by nic. Tedy, pro něj, vysvětlili jsme si, proč se tak nemá chovat.
No a dnes to nabralo grády, cestou ze školky trval na tom, že mu mrzne noha, odmítal na tu nohu stoupnout, nechal se tahat ... kdybych měla tu sílu, čapnu ho pod křídlo a nesu bez řečí, ale jak je nabalený, tak to už neunesu. Noha mu nemrzla, kontrolovala jsem, boty má nové, žádné stížnosti na ně nikdy neměl, jeho bratr má ty samé boty a ten problém neměl. Nešlo o boty, šlo o prosazení "kdo s koho". Celou cestu jsme šli s křikem, občas sebou hodil na zem, jako vzteklé batole, což už opravdu hodně dlouho neudělal.
Děti mám samonasírací, často jak se rychle na.erou, tak rychle se zas zklidní. Jak jsme to vyřešili - dostali jsme se domů, ke konci už celkem šel, i když se řevem, a byl odejit do svého pokoje, kde zůstal až do večera. Věděl, jaký bude trest, varovala jsem ho několikrát. Jídlo a pití dostal tam, měl rozsvíceno, mohl si číst, ale v posteli. Popovídali jsme si spolu, uklidnil se u mě, ujistila jsem ho, že ho mám pořád ráda, že je můj, ale že mi vadí toto chování. Uznal, že tohle dělat nemůže. Takže konec dobrý, uvidíme, jak bude zítra (jestli se mi pro změnu nezasekne jiné dítě).

A můj dotaz - kdysi mi jedna kamarádka, maminka dnes již téměř dospělých dětí, řekla, že vypozorovala, že před vývojovým skokem mívají její děti jakoby špatné období, kdy jsou protivnější, chovají se tak, jakoby nevěděly co samy se sebou, tenkrát jsme se o tom bavily spolu v souvislosti s batoletem. No a je fakt, že syn momentálně hodně roste, celkem sílí, je častěji unavený, ale nemocný není, víc jí. Je předškolák, ale od starší sestry se sám učí číst a počítat, přečte sám jednodušší slova, celkově se projevuje tak, že dělá docela velké pokroky. Trvá to tak měsíc, tři týdny. Přemýšlím, jestli tohle opravdu platí, jestli tyto příhody dávat do souvislosti s rychlejším růstem. Nedávno měl i jeden den bolesti nohou, u dr nic nezjištěno, pravděpodobně růst. bolesti. Doma jinak vše beze změny, občas si ho necháme doma ze školky, když je muž doma.
Máte někdo takovou zkušenost? Co si o tom myslíte? Jo, a na moje nervy mě dneska čeká svařák, vyjímečně, normálně alkohol nepiju.