no zkus si třeba v určitých situacích představovat, že bys měla s sebou kočárek a mimčo, batole, předškoláka...co byste spolu dělali, co by ti (vám) to dalo, co by to pro tebe (vás) znamenalo.
Je to takové to bezprostřední sdílení s tím dítětem, ochranitelské pudy, pudy výchovné, ukazovací, vysvětlovací...
.
Na druhé straně je to odpovědnost a závazek, ale myslím, že ten pocit njistoty zmizí v okamžiku prvního UTZ, ťukání srdíčka a prvních pohybů...jé, zopákla bych si to znova, kdybych mohla.