Přidat odpověď

"Bývalý hejtman a poslanec David Rath uspěl se stížností na usnesení Vrchního soudu v Praze ohledně prodlužování délky vazby. Ústavní soud (ÚS) inkriminovaná usnesení z června a srpna loňského roku ve čtvrtek zrušil. Rath měl za to, že došlo k porušení jeho základních práv. Na základě nynějšího usnesení může případně zažádat i o odškodnění. O hmotné satisfakci ale podle svých slov neuvažuje."

obzvláště mě zaujalo toto:
"Současně tvrdě kritizovala soud za postoj k Rathovým žádostem o propuštění z vazby, kde Vrchní soud argumentoval tím, že když se Rath neštítil vyvádět peníze ze zakázek, určitě by se neštítil ani utéct do ciziny.
„Vynášet charakterové odsudky jen s ohledem na druh páchání trestné činnosti, za kterou je obviněný stíhán, je flagrantním porušením presumpce neviny,“ tepala soudce Vrchního soudu Kateřina Šimáčková."

Nevěřila bych, že soudci Vrchního soudu můžou použít argumenty jak z 50. let a můžou zcela nectít zásadu, že na neodsouzeného se hledí jako na nevinného.
více zde:
http://www.novinky.cz/domaci/323367-dlouha-vazba-pro-ratha-byla-porusenim-zakladnich-prav-rozhodl-ustavni-soud.html

Jinak nešvar dlouhých vazeb je tu častější, než se může zdát. I můj známý strávil rok života ve vazbě, aby byl posléze zcela osvobozen (obvinění byla vymyšlená) a teď se soudí o odškodnění. Tyhle dlouhé vazby prostě do právního státu nepatří. Nebo snad ano?