Přidat odpověď

za A - kde bydlíte, za B - šel by domů sám enbo s kamarády?
pokud jsi mu nic neřekla a na bruslení se z čista jasna zjevil otec "tak pojď, synku, jdeme domů, maminka mě pro tebe poslala" - tak ano, jeho to shodilo a tebe ještě víc.. jak se k tomu postavil otec? bral to taky jako samozřejmost nebo to taky vnímal jako zbytečnost?
ale osobně v tomto věku bych doprovod neřešila a když už bych měla pocit, že ybch to řešit měla, tak bych to PŘEDEM oznámila a domluvila se na tom...

nemám sice takto staré děti, ale velmi často jsem v tomto věku "hlídala" neteř a synovce.. neteři to tolik nevadilo, nebrali jsme tojako vyzvednutí nebo doprovod domů.. vzali jsme to vždycky třeba ještě do "meka" a hlavně jsme jí vysvětlili, že kdyby se jí něco stalo, průser z toho budu mít já, jakožto momentální zástupce... a jak asi bráchovi vysvětlím "ztrátu" dítěte... chápala to ač s ní puberta mlátila fakt brutálně!
a synovci? ti mě dokonce o doprovod prosili.. bylo jim jasné, že pokud půjdou se mnou, u rodičů to projde určitě, oni si užijí víc zábavy a já nebudu prudit tolik jako rodiče.. takže synovec mě de facto uprosil, abych s ním šla na nějakou "hopáckou akci".. ptala sjems e, jestli se nebude cítit blbě, že tam bude s tetkou... prý ne a že bude rád..

jde o to, jak ten doprovod/vyzvednutí podáš.. i puberťák to ocení, dkyž se mu to vhodně podá!