Přidat odpověď

Smysluplnost fakt není mýtus, já jsem na ní vždycky chtěla kariéru stavět, ale nakonec skutek utek a to považuju za největší chybu v životě (ale ta se dá ještě napravit). Na druhou stranu - poměrně krátce jsem se věnovala opravdu neoddiskutovatelně smysluplné práci a naplňovalo mě to hodně, ale peněženku už míň a bohužel ani společenské uznání moc nebylo, změnila jsem práci a od té doby tu smysluplnost nepociťuju.

Škrtání v učebnicích nepamatuju, SŠ jsem vystudovala ještě za totáče. Ale měli jsme dost nekonvenčního dějepisáře, který nám vykládal i to, co se tehdy nenosilo, ale bezpečně se omezoval jen na sexuální oblast, politiku vynechával a my puberťáci to hltali. My jsem si mysleli, že si to vymýšlí, aby byl zajímavý, takže jsme mu třeba neveřili, že Alexandr Veliký byl bisexuál až patologicky závislý na milenci a po jeho smrti se zbláznil. A on až tak nekecal