Přidat odpověď

susu, já jo, ale děti jsou děti Zvlášť ty, které jsou otužilé a zvyklé.

Naše prababička např. právě na to chození do školy vzpomínala s láskou. Chodili prý 6 km. Vzpomínala, jak tatínek v zimě někdy vytáhl saně a zapřáhl je za koně a do školy je svezl ... To byla generace, která rozhodně neměla život snadný, prababička konkrétně dřela celý život způsobem, jaký bych já asi vůbec nepřežila, přesto to byla velmi spokojená ženská. A také hodná, chytrá, její děti jsou skvělí lidé ... Dožila se bezmála sta let, nikdy si nestěžovala na život a na své dětství vzpomínala jako na velmi šťastné.