Přidat odpověď

Zakládám toto téma, jelikož mě zaujal výrok Kambaly a vzhledem k mým pozdním reakcím (věnovala jsem se pacientům...) jsem nestihla rozvinout toto téma v původní diskuzi.
Kambala napsala:
"zrovna jsem si dneska říkala, že jsem si blbě vybrala povolání. mohla bych lidi ignorovat, rozkazovat jim, bejt na ně hnusná, chodit pozdě, říkat jim jenom, co uznám za vhodné, nepřipouštěla bych diskuzi a ještě by si mysleli, že jsem bohyně, co se jí nesmí odporovat. a asi bych neměla problémy s nezaplacenýma fakturama"

Jinde píše:
"já podám ruku KAŽDÉMU SVÉMU KLIENTOVI, včetně pedofila, vraha a lupiče. Když k doktorovi natáhnu ruku, většina z nich na mne kouká jak na magora. Doktoři typu: svlíkněte se, teď vám čumím do karty a nezvednu k vám hlavu, se vyskytují hojně"

Doteď jsem žila v domnění, že je úplně jedno, jaké povolání si člověk vybere, protože pořád je to on sám, má nějaký žebříček hodnot a jeho chování je v souladu s jeho svědomím. Že když je někdo hulvát, tak bude hulvát i jako advokát i jako doktor. A když je někdo empatický, tak je takový bez ohledu na to, jestli je advokát nebo doktor. Tzn. že Kambala by i jako doktor podávala každému ruku, protože to je ONA SAMA. Ale z té původní reakce jsem nabyla dojmu, že se člověk chová podle práce, kterou si vybral...a být doktor znamená být hulvát.

Přiznávám se, že mě to dost rozhodilo, připomíná mi to romskou problematiku. Jako že je úplně jedno, jaký jsi člověk, podstatná je ta škatulka, do které tě společnost zařadila.

Co si o tom myslíte?