Přidat odpověď

Já jsem výjimka taky, ale vdaná, příští rok stříbrná svatba...
Já se vdávat nechtěla, svému nynějšímu muži jsem to na rovinu řekla. Nechtěla jsem ani děti.
Po roce on začal nadhazovat, že bychom se přece jen mohli vzít, a jestli to s tím nevdáváním myslím fakt tak vážně. Tak jsem si to v hlavě přebrala, uvědomila jsem si, že tohle je chlap, se kterým chci být, a že mi ta svatba vlastně nic neudělá. Vzali jsme se a nemám pocit, že by se tím nebo oním směrem něco změnilo. Kdybych si byla dupala nožičkou, že ne a ne, připadala bych si jako malá.
A pokud jde o děti, s těmi na mě netlačil a šest let jsme byli bezdětní. Pak jsem změnila názor já a dneska máme tři.