Přidat odpověď

já to měl stížený pobytem na jipce a tak, ale řekněme, že už tak na konci druhého dne jsem u prvního syna měla nakoukáno vcelku zdatně a u kluků sem je ke konci druhého dne už byla schopná rozeznat i podle hlasu. vcelku bezpečně sem poznala, kdo z nich řve při píchání patičky nebo se budí v noci na observaci, obličejíčky sem měla taky nakoukaný dobře.
já si spíš dokážu představit, že to bylo tak, jak se to např. dělá v horním patře porodnice v hk. tam si maminka doveze dítko při propouštění sestřičce do ,,oblékárny,, spolu s oblečením a autosedačkou a ta ho tam obléká. pokud se jí tam sešlo vícero dětí, stát se to mohlo, ač po nás sestra chtěla, abychom si při převzetí už oblečeného dítěte ještě hrábli po pacině a zkontrolovali páseček. mě to vyhovovalo, já během toho oblékání ještě oběhla sestry s bonboniérou a rozloučila se, ale u kluků na spodním patře už oblékárna není a sestra obléká na pokoji s maminkou. je tam samozřejmě možnost, aby si maminka oblékla mimčo sama, já razím teorii, že když je někdo ochotný to udělat za mě, já se bránit nebudu, já si toho doma ještě užiju do sytosti