Přidat odpověď

Jsem obecně proti tomu, aby si zaměstnavatel osoboval právo na to hodnotit to, jaký zaměstnanec je charakter a co se mu osobně děje. Zaměstnavatel má vyžadovat práci a tu hodnotit, nic jiného.
Státní instituce mají nezdravý přehled o tom, kdo kde dluží nějakých nesmyslných pár stovek na odvodech a zároveň mají přesně zmapováno, kde se slušný člověk nachází. Budeš-li dlužit Providentu či drogové mafii, nikdy tě v práci nevyčápnou, neví kde děláš.
Myslím si, že interní směrnice o nezaměstnávání lidí v exekuci je protizákonná, zrovna jako dotazy na počet dětí a na zdraví.
Je pravda, že exekuční příběhy jsou různé, ale ve valné většině jsou o jakémsi podcenění situace a dejme tomu bordelářství, špatném rozhodnutí. Ale to je lidské.