Přidat odpověď

S dovolením si vypůjčím ze své vedlejší diskuse příspěvek Delete, který mě zaujal

"Kdo líp ustojí problémy? Muž....On totiž nikdy žádné související s rodinou nemá a nevidí. A do svých problémů nás přeci nebude tahat, prý je to jeho věc."

Nemyslím to nijak zle, ale inspirovalo mě to k hypotetické otázce - dneska se předpokládá, že žena bude schopná všeho - živit, v případě nutnosti se postarat o děti a finančně je zabezpečit, přitom ale na druhé straně většinou nemá ty podmínky k tomu jako muž, aby shodila z krku břemeno drobných i větších starostí o rodinu a měla čistou hlavu a volné ruce na profesi

my ženy tohle nějak podporujeme, jasně, teoreticky je dobré být nezávislá na muži, ale prakticky to vlastně jde maximálně do doby, než si pořídím děti, nemluvím o celebritách nebo manažerkách, kde děti jsou ošéfované třeba placenými osobami a oba pokračují ve své kvalifikaci, mluvím o běžných ženách, které narazí s dětmi na strop, že ne vždy má muž takovou profesi, aby se mohl přizpůsobit i ženě a pak se často musí vybírat, kdo jakou roli bude hrát v rámci rodiny a taky, kdo dostane přednost při rozvíjení své kvalifikace, kariéry

Jednoznačně pro spoustu žen to nakonec vyzní mínusově, protože s dětmi ztratí i tu hypotetickou možnost a volné ruce při profesi, takže ten, kdo ustoupí, je žena a často žena už nedokáže návrat na tuhle pozici i později, aby nastartovala a byla finančně nezávislá.

Což není nic proti ničemu, pokud to té rodině vyhovuje, muž s ní zůstane, ale v ČR většinou panuje mód, že žena nějak to skloubení své profese a návrat k ní zvládnout musí a děti a to všechno okolo "musí nějak vyřešit".

Doufám, že budu správně pochopena otázka zní - pro v situaci, kdy jsou pro většinu žen podmínky s pořízením dětí dost stížené, se stále očekává, že i tak žena "nějak naskočí, nějak se zařídí", že prostě zůstane v roli toho servismana jen po dobu mateřské maximálně a "pak se to NĚJAK vyřeší"?
Ve většině Evropy je to jiné, buďto jsou děti do večera po chůvách a oba slušně vydělávají, nebo žena zůstává doma po řadu let a je to plnohodnotná role, nebo třeba ve Skandinávii ustupují ze svých pozic oba, mají třeba poloviční úvazky, oba se starají napůl o rodinu a napůl pracují, takže žena nezůstane v roli toho servismana.

U nás je to takový kočkopes, kdy se od ženy očekává "zapojení", přitom k tomu ale nemá stejné podmínky a u většiny domácností má muž takovou profesi, že si nic ani přizpůsobit nemůže a žena musí nějak ustoupit a skloubit to, jakou on má profesi s dětmi a ze zbývajících možností může vybírat. Přitom se pořád třeba na ženy, které jsou dlouhodobě v domácnosti dívá skrz prsty i společnost, kolikrát to ani není volba té ženy, ale "z nouze ctnost"