Přidat odpověď
u nás je to tak, že kloubíme práci a domácnost oba dva. manžel vzal stálé noční, abychom se mohli u dětí prostřídat tak, jak je to potřeba a důležité. Ano, při mimořádných událostech typu nemoc dětí jsem to já, kdo ustupuje ze svých pozic, ael je to dáno tím, že moje práce to umožňuje. Za A jsem OSVČ a za B jako makléř z domu dělat mohu celkem pohodlně.. takže pak už jen řeším, "kam s tím novoušem"... ano, jsem to já, kdo padá na ústa, jem to já, kdo se vrátil do práce šíleně brzo, ano jsem to já, kdo to MUSÍ NĚJAK ZVLÁDNOUT...
ale nutno podotknout, že můj muž yl cca půl roku na rodičáku, abych já mohla vydělávat a to byl tím servisákem on an plné obrátky.
Předchozí