Přidat odpověď

Ne, čím jsem starší, tím to považuju za normálnější a jsem ráda, že to nepřišlo dřív...

Můj otec umřel v 29 letech, tj. když jsme byly malé děti - to mi přijde drsný... Považuju za nefér, když jsou těžce nemocné nebo umírají děti a když malému dítěti umře rodič.
To, že (teď, když jsem dospělá) děda dostal rakovinu a umřel v 73 letech, je mi sice moc líto a smutná jsem byla, ale je to život.

V rodině máme hodně jak onko onemocnění, tak i mrtvic či infarktů, takže tak nějak počítám s tím, že to časem přijde, né že by z toho člověk měl radost, to jistě ne, ale v které rodině něčím takovým fakt nikdo netrpí nebo netrpěl? Můžu jen doufat, že je medicína na tom čím dál tím líp, chodit na prevenčky, nevystavovat se rizikovému chování...

Mě úplně bude stačit, když moje dítě bude zdravý, když umřu dřív, než on, ale nejdřív, až budu mít vnoučata . Všechno ostatní už považuju za příjemný bonus.