Přidat odpověď

Cítím to hodně podobně jako Dari. To, že mi umírají staří prarodiče, strýci, tety, samozřejmě je smutné, mnohé jsem měla ráda, ale je to přirozený běh života. Zase se v rodině narodily nové děti a ty rostou, takhle to prostě je. Těžké onemocnění malého dítěte bych za tragédii považovala, to ostatní ne. Nemyslím, že by byl život stále horší nebo těžší. Na sobě vidím, že ty fyzické síly už trochu ubývají, ale zato je člověk vyzrálejší a vyrovnanější a toho života si prostě užívám tak, jak to zvládám.