Přidat odpověď
boží,
jenže on ten starej člověk potřebuje hlavně ten čas. A ten už mu nevrátíš, protože ho obvykle nemáš.
Jako dítě jsem vyrůstala v domácnosti, kde byl pradědeček, dožil se 99 let a umřel, když mi bylo sedm. Takže si to dost dobře pamatuju. Babička byla teda v domácnosti (byl to její otec), ale i tak to byl zápřah pro celou rodinu, protože se chudák musel přestěhovat v 92 letech a dost často se stávalo, že si vzal pod paždí bačkory a šel "ke svejm". Pak ho po městě a okolí hledal děda, máma i strejda. Jednou byl na nádraží, jednou ho našli, jak zrovna odbočuje někam na polní cestu za městem.
Ono je něco jinýho zařídit a obstarat, dokud je ten senior soběstačnej, aspoň částečně... a něco jinýho, když je přestárlej, dementní a musíš se o něj starat jako o malý dítě.
Předchozí