Tino - já se part držela, venku jsme nic neničili, to zas ne, ale neznám rodiče, který z toho byl na větvi. No a vidíš - nemám následky, myslím, že jsem celkem v pohodě. A důležitý bylo - hlavně nebýt doma, protože krom jinýho by naši nesnesli, abych jen tak ležela a třeba četla - měla jsem dělat něco užitečnějšího. To jsem teda nedělala, ale jinak neměli přehled.
No a že mi spolužáci vcelku nic neříkali - no a? To vypovídá o čem. O ničem. Moc mě to nezajímalo, bylo důležitý s nimi sdílet to, co bylo důležitý pro ně a pro mne taktéž - abych měla klid. Zájmy jsem neměla nijak extra, jen do nich rozhodně nic nikomu nebylo a neměla jsem chuť a náladu se někomu svěřovat.
A jinak - puboši asi to povalování potřebují.