No, v některých zemích, resp. historických obdobích jdou/šly děti v tomto období "z domu" - do internátní školy, penzionátu, do učení, do služby ... U "cizích" si tolik nedovolily a domova a rodičů si pak víc vážily.
Ale dneska, v našich reáliích a ve 12 letech - kromě prosté taktiky "musíme to nějak přežít" asi leda najít/podporovat nějakého časově i jinak náročného koníčka, aby dítě mělo zdroj sebevědomí/přijatelnou partu/málo času ukazovat své pubertální výstřelky doma/málo energie na pubertální výstřelky?