Přidat odpověď

kambalo, já jsem se tím v dětství docela zaobírala. Připadalo mi hrozně zajímavé, že jednou budu velká, dospělá, budu jako moji rodiče ... Snažila jsem si to představit. No a ten rok 2000, to bylo pro mě takové magické datum, tak jsem si spočítala, kolik mi v tom roce bude, a podle tehdejších měřítek jsem odhadovala svou budoucnost. Pro ženskou po dvacítce to bylo tehdy jasné - manžel, děti, panelák, škodovka Jak je vidět, byl to opravdu univerzální model, když se nás tu sešlo hned několik se stejnou představou