Můj život byl předurčen mým taťkou. Od jeho věty, kterou pronesl na hlídací věži ve vinohradu 10km od hranic v mých 9-ti letech:"Podívej, tam je Rakousko, ale tam se nikdy nedostaneš!" jsem myslela jen na to, že se tam dostanu! Kdyby tu byli dál komunisti, tak je ze mě dnes emigrant.
Život v cizině mě zanesl plynule a polehoučku na místo, kde jsem potkala svého muže, svého prince, který se tam vyskytl taky jenom souhrou náhod.
Životy nás obou byly do velké míry ovlivněny nejen politickou situací v našich zemích v době, kdy jsme byly ještě dětmi, ale i osobními zklamáními, taky světovou ekonomikou a obrovskou dávkou štěstí, protože to co se mělo stát a to proč můj i jeho život splynuly v jeden považuji za neskutečnou shodu tisíců náhod.
Děj se co děj...má to tak být
P.S. To neznamená, že mě nikdy nedokáže nas..t!!!!