Přidat odpověď

Asi jsem divná, ale nikdy jsem neplánovala...neplánovala jsem svatbu, děti....ani ten panelák a škodovku.


Vlastně ani nevím, co jsem si myslela, že s mým životem bude.....asi že budu nějak bezstarostně proplouvat a užívat si.


Asi.


Ani teď neplánuji, jen když tak čtu nebo slyším ty katastrofické vize budoucnosti, tak si říkám, že bych měla být na syna asi hodnější, aby mě jednou neodložil pod mostem....


Raději mu ani nebudu říkat, že se mi přihodil docela náhodou a že jsem zpočátku ani nevěděla, co si počít.....


Jediné, co mi letělo hlavou bylo - 30 let a dítě ??? Není to zbytečně brzy ??? Vždyť mi patří svět a najednou mám všechno "zahodit" ???


No, a nakonec ze mě byla nejklidnější a nejvyrovnanější maminka v širokém okolí.

Ale fakt taky je, že jsem v porodnici vyfasovala nejhodnější dítě....jiné by mi, s mými zkušenostmi, ani nesvěřili - i papírovou plenu jsem viděla v porodnici poprvé v životě....