Přidat odpověď

Funguje to u nás stejně, na návštěvách se domlouváme, ale spíš je potíž, když se tady obejví z ničeho nic. Jeden tady lítá třeba v kalhotkách a z okna vidím, jak zrovna přijeli třeba že.. Nebo máme rozjedený oběd a oni ve dveřích. Jsme malá vesnička, třeba i jejich rodiče k nám přišli bez varování na kafe. Ale nejsem asi povaha, abych tohle dávala jak píšeš, to mám fakt nad čím přemýšlet. Tak myslíš, že mu jedno nejsem? On dělá první poslední, chodíme na procházky, stará se o mě i o děti, ale třeba mě zklamal i o svatbě. Přijeli mí kamarádi, který on neznal, jedna holka nám dělala dorta a druhá mi šla za svědka. Spali u nás před svatbou a po svatbě večer jsme ještě seděli u nás u pivka, děti spaly no a já byla pupkatá-v 8. měsíci, tak jsem to kolem desátý musela zabalit, byla jsem unavená, všechno mě bolelo. Tenkrát už muž mi řekl, že dopije pivko (měl půl flašy) a přijde za mnou. No tak z půl flašky byly další dvě a přišel za tři hodiny. A to ještě díky tomu, že jsem šla dolů do koupelny, tak s popíjením a veselostí pak přestali a šli taky spát. Hm. Dodnes mu to nemůžu zapomenout. Asi bych měla něco změnit co? Moc si to beru osobně? Proč třeba nezklamal jinej den?