Přidat odpověď

mandelinko, tak že to není lehká práce, o tom absolutně nepochybuji.
Ale co se týče spolupráce, i chlapečci by třeba moc rádi a nadšeně spolupracovali, ostatně v různých sportovních nebo skautských oddílech bez problémů spolupracují, ale nejsou holt vždycky schopní 45 minut nehybně a mlčky sedět a jen na povel plnit úkoly, které je třeba zoufale nebaví
Já mám syna i dceru a dobře vím, o čem píši, ten rozdíl je propastný, dcera se třeba také nudí a nebaví ji to, ale je schopná se ukáznit a třeba si koukat z okna nebo si něco pod lavicí malovat, kdežto syn prostě potřebuje akci, potřebuje činnost, potřebuje komunikaci a ovládnout se neumí, i když se třeba moc snaží Učitelé to hodnotí jako neukázněnost, neposlušnost, ale ty malé děti se chovají jen přirozeně, škola na ně klade nepřirozené požadavky Samozřejmě, že není prakticky proveditelné v třicetičlenné třídě, aby učitel vyšel všem dětem plně vstříc, ale měl by (a ti dobří to dělají) přihlížet k té jejich přirozenosti
U dospělých lidí v zaměstnání to už je něco jiného, tam už jsou dozrálí lidé (snad tedy většinou) a musí se sami srovnat s tím, jestli nárokům dostojí, nebo půjdou jinam.