Byla krize. Manžel si po narození dětí (plánovaných a chtěných) vzpomněl, že vlastně děti nechtěl. Že jsem mu dětmi zničila život. Spojme to s těžkou depresí, sklonům k sebevraždě, melancholicko-cholerickou povahou a nebude se ti chtít zapojovat nikoho. Upřímně, bylo mi dobře jen když doma nebyl, ideálně, když odjel na služební cestu.
Co se týká oběda v 9 hodin ... vzhledem k tomu, že děti byly zhůru již od pěti, tak to bylo jako když jiný vstává v osm a obědvá ve 12 hod
Momentálně má děti rád a je relativně v pohodě. Po mateřské mu došlo (asi po roce), že v jednom se to zkrátka stihnout nedá.