Přidat odpověď

Anni,

no moje "trápení" začalo ve chvíli, kdy jsem zjistila, že s tím nedokážu nic udělat a jak se na mě ostatní koukají. Po prvním kojení jsem to přibírání u toho druhého brala už automaticky....už jsem věděla, bylo to až neuvěřitelně přesné....on asi největší "problém" byl v tom, že jsem šla vlastně z kojení do těhotenství, že nebyl prostor v mezičase to nějak zkoušet pořešit, ale zase, když vidím ten nulový efekt, tak kdoví, jestli bych kvůli tomu, abych zase nenabrala třeba nedošla k závěru nemít další dítě.....asi by mi to bylo líto a užírala bych se zase kvůli tomu .

Asi by mi pro začátek stačilo se míň setkávat s tím koukáním skrz prsty na tlusťochy....vím, že to souvisí i s tím mým sebevědomím, že nad tím nedokážu mávnout rukou.....

No nic, mladá už nebudu, krásná taky ne, okouzlující taky ne....tak si léčím mindráček soukromým nenáviděním těch, které takové jsou . Ono to sice nepomůže ve vyřešení problému, ale na chvíli to odpoutá pozornost a to je někdy taky fajn .