Přidat odpověď

Kudlo,

jakékoli rozhodně ne...ale když ti někdo denně dává najevo, jak jsi mu odporná, v člověku to stopu zanechá...prošla jsem něčím, co Kolář označuje jako 4. stupeň šikany (Čtvrtý stupeň - Šikana se rozjíždí v plném rozsahu. Působení agresorů je tak silné, že jejich normy přejímá celá skupina. Klást odpor v této fázi se již nedá. I mírní a ukáznění žáci se začínají chovat krutě, aktivně se zúčastňují týrání spolužáka. I oni prožívají pocit uspokojení z ponížení, bolesti a útrap toho druhého, slabšího. Dělají to proto, aby oni sami se nestali tím týraným. Vliv pedagogů na chování takové skupiny – třídy je minimální, případně zprostředkovaný přes „vůdce", „kinga"). ...říkat mi hnusné věci bylo prostě normální....

Takže ano, jsem v tomto směru citlivější....ale není a nebylo to tak pořád....psala jsem, že od gymplu až donedávna (tedy prakticky půlku života) to bylo v pohodě...

Ano, beru úkorně, když mě lidi soudí a odsoudí jen podle toho, jak vypadám...a protože se to děje často, mám s tím problém...

A už jsem to vysvětlovala i s tím jídlem...nejsem tlustá proto, že jsem blbě jedla...a fitko byl doplněk k tréninku agility, který byl velmi intenzivní, konkrétně 9x intenzivnější, než je obvyklé (obvykle člověk trénuje s jedním psem 1x týdně, na té úrovni, co jsem běhala já, já chodila 3x týdně se třemi psy)....tak proč první, co kdo řeší, je to, abych změnila stravovací návyky?

No nic, jak jsem psala, nikdo to za mě nevyřeší, ale kvůli hledání nějakého řešení jsem sem nepsala, to už jsem taky zmiňovala....

Otázka zněla, zda ostatní ženy závidí krásu, mládí a osobní kouzlo...mně není co závidět a přesto (nebo právě proto) jsou na mě lidé hnusní....já na druhou stranu na lidi hnusná nejsem, ale o to víc jim někdy závidím tu krásu a hlavně to osobní kouzlo.....