Beat,
do jisté míry by mi pomohlo jít do práce...ale to musí počkat kvůli škole, studovat (teda rozšiřovat kvalifikaci) jsem začala, protože jsem práci sehnat nemohla a s mou původní aprobací stále není....To by mě nakoplo psychicky a zároveň bych nejspíš měla i důvod to opravdu řešit....anebo taky ne, ale netrápit se tím...to už tu někdo psal, asi Kudla, že tak nějak to musím zpracovat...
Manžela moc rozebírat nehodlám...naše manželství nikdy nebylo standardní....jemu je to jedno, jak vypadám...tak nějak, že na jednu stranu se nemusím trápit, že se mu nelíbím, což je fajn, ale na druhou stranu zase štve, že ho vlastně nezajímám....ale on tohle neřešil nikdy....jsem naprosto mimo jeho vkus, ale vybral si mě cíleně pro něco jiného a to zatím, zdá se, naplňuju....jen hůř zvládá pokles mého sebevědomí, ale ono nikdy nebylo zrovna nejlepší, takže to pro něj není extra důvod, aby se víc zaangažoval na nějaké změně...nebo spíš, podpoří mě materiálně skoro jakkoliv, ale organizačně je to prostě můj problém
. Takže třeba když budou všechny děti na táboře, mám volnou ruku a můžu si klidně odjet na odtučňovací pobyt....což mě láká....ale znamenalo by to třeba, že ty fifnce budou chybět na rodinnou dovolenou, kterou on nemusí, tak je mu jedno, že to utratím jinak....ale dětem už to jedno není, takže je na mně, jak to rozhodnu....a tady bych potřebovala tu jeho podporu, aby řekl, jeď, s dovolenou to uděláme jinak...on řekne jeď, ale v tom ostatním se prostě angažovat nebude....takže já radši zvolím tu dovolenou s dětma.....
Jak jsem psala, na jednu stranu je fajn, že nejsem pod tlakem, to já nerada, když něco kvůli někomu musím...ale na druhou stranu je na mě té nezávislosti víc, než bych asi měla mít....