Přidat odpověď

Zrovna jsem chtěla naspat....byla jsem na wc....vylezu, přijde za mnou dítě (zatímco tatínek sedí celpou dobu u PC, sluchátka na uších)....brečí, že mu druhé dítě chtělo vzít maso, a jak cuklo, tak maso spadlo a sežral ho pes...

A maminko řeš....maso už není, tentokrát ani kaše, prostě toho bylo akorát....dítě, které to maso bralo, už má to svoje dávno v sobě, to druhé holt jedlo pomaleji....dítě, které vlastně za nic nemohlo, je bez večeře...druhé dítě dělá, jako že se ho to netýká....tatínek ani nezaznamenal, že se něco děje a po sdělení opět nasadil sluchátka...je mu to jedno....

Můžu být ráda, že to počkalo, až se vy....

Co můžu dělat? Sjet jednu, utěšit druhou, nabídnout alternativu k masu, ale to maso zase až tak často nemají, takže alternativa se hledá dost těžko.

A to mám doma jen dvě .

Při větším počtu narůstají podobné situace geometrickou řadou....

A aby bylo jasno ohledně toho, že když je s nimi tatínek, že se to neděje...děje...ale protože on to neřeší (ani nevyslechneú, schovají si to pro mě i s těmi úkoly a jede to jedno přes druhé....taky většinou nechtějí nic řešit, jen si postěžovat, svěřit se, nechat se potulit, nebo pomoci nalézt způsob, jak se k situaci postavit (ta s PAS tohle sama prostě nevyřeší).....

Přijdou za mnou, že potřebují, aby s nimi šel tatínek procvičit angličtinu....pošlu je za tatínkem...a příště zase přijdou za mnou....když tu nejsem, nepřijdou za nikým a pak mi bulej, že to s nima táta neprocvičil....a příště za ním zase nepřijdou...ono taky někdy o co stát, protože on umí být pěkně nepříjemný, když ho vyrušíme , takže i ty holky chápu, že to nechávají na mně....jen ta jedna, co se mi staví na zadní, má zase tendenci mě vynechávat i v tom, k čemu jsem "kompetentní"......