Přidat odpověď

dabo,

psala jsem...člověk si zvykne do té míry, že nějak funguje, ale jen do první chvíle většího volna...u mě to znamenalo, že jsem většinou prospala víkend a o prázdninách sklouzla do svého rytmu....
Když jsem kdysi začínala hned po VŠ, tak jsem přijela odpoledne domů úplně vyřízená, usnula, vstala kolem deváté večer a jala se dělat přípravy....pak zase ještě na dvě hodinky zalomit a v pět už zase do práce (měla jsem to daleko a když jsem nechtěla jet 2 hodiny městskou nebo řídit, a to jsem fakt po Praze nechtěla, tak jsem se nechávala vozit mužem....), ve škole jsem byla v půl sedmé, vše jsem si nachystala, do odpoledne fungovala a pak zase znova....
Jo a do toho jsem pak už stihla být i těhotná, ale celkem jsem to zvládala .

"Sranda" pak nastala při porodu....musela jsem na vyvolávačku na sedmou...a já mezi jednotlivými stahy usínala, protože jsem byla totálně nevyspalá (zase už ve svém režimu, protože to bylo těsně po prázdninách)....z toho porodu si pamatuju jen tu zoufalost, jak usínám a budím se, usnínám a budím se.....