Přidat odpověď

Hele, já tomu trochu rozumím, myslím, že Zufi má pocit, že bez ní by to s dcerou špatně dopadlo.

Věřím, že to je situace nelehká, ještě do toho ta maminka, Zufi toho má naloženo dost.

Nicméně myslím, že by toho mohla mít naloženo možná o něco méně, kdyby si to aktivně nenakládala sama (to má být spíš konstatování než kritika, já sama jsem taky takovej dobrej vůl, k vlastní škodě, mám pocit, že beze mě by to spadlo, a důsledkem je pak někdy až vztek na ty lidi vlastně za to, že JÁ neumím říct NE).

Co mi ale nesedí je, že Zufi touhle (objektivně asi nelehkou) situací operuje v momentě, kdy je to věcně irelevantní - nanese nějaké téma a když s ní ne každý souhlasí, tak se zatváří ublíženě a vytáhne dceru, vnoučky a maminku. Já mám z toho vždycky takové smíšené pocity, protože mám Zufi moc ráda, myslím, že je to poctivka až do toho morku kostí a její připomínky historie jsou super, i to, že nenechá svou rodinu padnout, mi přijde úžasný, a úplně z ní cítím, jak je z toho utahaná a protože není zaplať PB okoralá, tak si bere k srdci i věci, který za to nestojej (trollové a tak). A má zajímavý témata, takže se i ráda do nich zapojím.

Ale dělá mi problém bavit věcně o věcným tématu a bát se říct svoje stanovisko, nebo dokonce dát proti vlastnímu přesvědčení tomu druhýmu za pravdu, aby nebyl smutnej, protože to má zrovna doma těžký (a pokud by na to snad někdo zapomněl, tak mu to pro jistotu periodicky připomíná.

Zufi, já Ti držím palce i celý rodině, ale budu se cítit líp, když ji přestaneš používat ve VĚCNÝCH debatách protiargument.

Jinak samozřejmě pokud o nich budeš mluvit jen jako o nich, tak mi to přijde OK a když budu moct, tak se zapojím nějak takhle .