Na to, aby to byla "milovaná babička", někteří potřebují spolu strávit nějaký čas.
Když se vidí jednou za tři měsíce půl den, on se ten vztah - hlavně směrem od dítěte k prarodiči buduje složitěji.
Máme babičky 350 km, k mé mámě jezdíme sice jednou za dva měsíce, ale když to jde, tak na déle (prázdniny, vánoce, prodloužené víkendy). A i tak, do čtyř let jim vždycky půldne trvalo, než se rozehřáli a zvykli si ve vztahu k dospělým. A to tam měli super partu bratranců.
Druhou babičku vidí se stejnou frekvencí, ale tak na půldenní návštěvu max. "Kupuje" si je dárkama
, rádi ji mají, ale spát, neumím si to představit, bratrance tam nemají, tam prostě nic "atraktivního" není.