No tak ho nech uraženýho, no. Velký vysvětlování nemá cenu. Buď to řekne slušně, nebo si vodu přinese sám.
Ber to jako hru. Nemusíš na jeho hru na hádky přistupovat.
Taky se ujisti, co chceš ty. Jestli na syna chceš být naštvaná, nebo chceš mít klid. Jestliže je nemocný, tak se to už neodestane, tak se to snaž přijmout. (A těma bosejma nohama to opravdu nejspíš není.)
Zjistila jsem , že když jejich blbou náladu (mám doma 3 chlapy, maj to na střídačku) neberu vážně, za chvíli se to rozpustí. Prostě se s nima bavím normálně, představuju si, že jsou milí, v klidu jim řeknu, co jim chci říct, a maximálně se snažím nenechat se vtáhnout do jejich hry. Protože já se nechci hádat, já chci mít dobrou náladu.
No a oni pak najednou nemaj s kým se hádat, tak se nehádaj.