Přidat odpověď

A jak dlouho tam tedy zakladatelko pracuješ? Týden, měsíc, tři?
Řekla bych, že si k sobě musíte tu cestu trochu popracovat. Obě máte nějaké "mouchy" - ty neznáš přesně postupy, občas něco pokazíš, hodně mluvíš. Ona zas hodně křičí a nejedná s tebou v rukavičkách.
ALE - ty o to místo stojíš, a ona asi někoho potřebuje (a jestli to dobře chápu tak zájemců se zas tolik nehrne). To je dobrá výchozí pozice.

Pokud sebereš odvahu a promluvíš si s ní. Stylem "stojím o tuhle práci, a ráda se ji naučím tak abyste byla spokojená. Půjde to rychleji a lépe když na mě nebudete křičet a věci mi vysvětlíte tak jak je chcete mít."

Z druhé strany.
Kamarádka se přivdala do domu s obr zahradou (o kterou pečovala celodenně její tchyně když ještě žila). Ona sama zahradničení nemiluje ale naučila se ledacos a zahradu chce mít upravenou takže se stará. No ale má dvě děti, pracuje na plný úvazek (taky vedoucí pozice), zahrada (okrasná) je fakt velká. Tak se snažila zjednat si na to výpomoc. Ale po několika zkušenostech usoudila, že na to nemá nervy. Právě si myslela že to bude nenáročná brigáda pro studenta/studentku, ale když jí někdo, kdo má hrabat listí a trávu, u toho poláme růže, nebo chlápek co má prořezávat stromy zničí motorovku protože chce rozřezat pařez v zemi, případně dotyčný přijde dvakrát a potřetí řekne že je to moc namáhavé a chodit už nebude..... zas asi taková nouze o práci/přivýdělek není.