Přidat odpověď

Ahoj,
tak nevím, jestli už moji kolegyni brzy nezabiju (naštěstí se možná naše kancelář přesune do jiného křídla budovy a budu ji potkávat méně).
Má kolegyně, která přišla do zaměstnání cca před rokem (já jsem v této práci zaměstnána 6 let) čas od času pronáší (myslím, že nesmyslnou) kritiku týkající se mého vzhledu. Vždy jsem o sebe dbala, snažím se chodit hezky oblečená, upravená. Už nejsem žádná holčina, je mi 38 l., nicméně nemyslím, že bych se měla v něčem měnit. Abych ale od pětadvacetileté namyšlené blbky (kterou většina lidí nemá ráda) poslouchala kritiku typu (máš ošklivé ruce, na hlavě dokonce několik šedých vlasů, také jsem prý hubená, nemám žádná prsa a že bych mohla hooodně pokračovat ..) co je jí ksakru do toho? Ona je silná a já nejsem taková, abych ji to metala do tváře. Proč? Nezajímá mě, je to její věc. Mohu ji ale závidět její sebevědomí. Jestli si ji ale nepletu s arogancí.

Jak reagovat, aby si člověk zachoval glanc? Nemám ráda rozmíšky, hádky, konflikty, ale svoji nespokojenost už nedokážu házet za hlavu a asi brzy bouchnu.