Přidat odpověď

Myslím, že u lovců-sběračů hraje velkou roli kojení v tom smyslu, že je to velký výdaj energie pro matku. Jde o tom, že momentální zásoby jídla jsou omezené, ačkoli celkově mohou mít jídla dostatek (Eskymáci žijí v ekologickém extrému a jsou nadprůměrně závislí na lovu - v tropických a subtropických oblastech, kde se dá hodně sehnat sběrem a jsou tam malé roční klimatické výkyvy, je to o poznání jiné). Jídlo se většinou obstarává v denních až několikadenních cyklech, a je určitá reálná hranice denní dávky, prostě tam člověk v podstatně nenajde ekvivalent naší plné lednice. Za takových podmínek by kojení dvou dětí současně mohlo představovat opravdu potíže. Myslím, že u té abstinence jde o rozhodnutí, těžko říci, čím je motivované a co je motivace a co je její zdůvodnění. Vzhledem k tomu, že jde o společenství nijak zvlášť patriarchální, je dost možné, že se styku prostě brání i ženy samy, které náročnost kojení vnímají jistě příměji, a muži nemají společenskou oporu, jak si styk vynutit - i když těžko říct, nakolik se ta abstinence skutečně dodržuje. Kdo ví, třeba tam občasný styk je, ale v kombinaci s kojením atd. nemá vliv, přinejmenším statisticky. Ale věřil bych i tomu, že společenská nálada až tak nepodporuje rychle po sobě následující těhotenství, protože by se manžel musel nadprůměrně snažit rodinu zaopatřit, jinak by ho pomluvili, anebo by museli vypomáhat ostatní: výpomoc v případě úlovku je běžná, resp. je běžné, že úlovek patří komunitě, lovec třeba dostane nejlepší kus atd., ale asi by se taky vnímalo, kdyby někdo víc bral než dával.
Těžko říct - výzkumů na to téma moc není, jde spíš o statistiky porodnosti. Oni také v takovýchto společenstvích mívají i trochu odlišné představy o povaze plození.