kamarádce bych to takto neřekla natvrdo, ale myslím si, že tato situace mohla vzniknout špatným nastavením hranic již od začátku vztahu. Takové to plíživé posunování hranic a zkoušení, kam až mě ta hodná holka pustí.
Pokud bych byla v této situaci já - a taky jsem byla - rozhodla bych se pro jednu z variant:
- žít tak dál a nechat ze sebe navěky dělat blbce
- začít krůček po krůčku vybojovávat své pozice zpět - to jsem udělala já. Bylo to tvrdé, ale ten člověk mi za to stál. Měli jsme ale jinak dobrý vztah, jen měl prostě zvrácenou představu o pozici ženy v domácnosti
. A také jsem začla se svým bojem zřejmě včas.
- rozvést se, časem zkusit vybudovat jiný vztah a nenechat se v něm opět pošlapat
Nebrečet a popřemýšlet, co by šlo změnit. Ale je pravda, že z takového krátkého úryvku se těžko hodnotí, třeba jsem úplně mimo mísu.