Přidat odpověď

Nejsem hubeňour, takže mi spíš pocitově vadilo sahání na břicho v brzkých stádiích těhotenství, kdy mi sice břicho čnělo ven, jako bych měla za týden porodit, ale když někdo na břicho ťapl, pak ohmatal akorát špek Jakmile už dítě zabíralo celé břicho, rozhodně mi dotyky od rodiny a přátel nevadily, proč jako? Bylo vidět, že je můj stav těší. Já sama bych nikomu asi na těhotné břicho nesáhla, ale když má někdo tu touhu a je zvědavý, jaké to je cítit dítě uvnitř, tak nevidím důvod, proč bych se měla bránit.
Jsem teď těhotná podruhé a je vidět velký obrat ve vnímání těhotenství mojí mamkou a tchánem. Tchán se u naši prvorozené moc těšil, nevěděli jsme pohlaví, čekala ho tedy buď druhá vnučka nebo první vnuk, vždycky pohladil, popřál, ať se daří a že už se těší. Mamka oproti němu nesla moje těhotenství psychicky špatně, sama se snažila o dítě a to nešlo.
Tohle těhotenství už víme, že čekáme holku, pro tchána tedy vnučka č. 4 a ta už nikoho nebere. Ze strany tchánů tedy zájem veškerý žádný, kdežto moje mamka své těhotnění vzdala, bohatě jí stačí babičkovská role a ohmatává si tedy svoji další vnučku ráda a ochotně Je to milé.