Je to normální. Já jsem taky věděla, že to musím udělat, že jiná cesta není, přesto jsem měla hrozný výčitky, rozvod byl moje rozhodnutí. Ale vlastně už to bylo lehký, nejtěžší bylo rozhodnout se k tomu kroku. Jak už se daly věci do pohybu, nešlo to stopnout, i když to bylo těžký, v hlavě jsem si přehrávala stokrát, jestli to tak muselo dopadnout, a vinu jsem házela taky na sebe.
Proto je v tom procesu nejdůležitější vědět, proč to dělám, a přesvědčovat se, že dobře dělám.
Na psychiku je to nápor, ona se snaží vrátit to tam, kde se nic nemuselo řešit, proto tě nutí ke zpátečním krokům. Nedej se