Přidat odpověď

Dcera přibližně od 12 let nutně potřebovala spoustu zbytečných značkových věcí, jinak byla v kolektivu úplně odkecaná. Navíc měla problém s nadváhou v důsledku hormonálních změn, takže při 150 centimetrech vážila 80 kilo. Tuze snadná oběť šikany. Takže měla pár značkových hadříků, mobil, který obstál mezi ostatními, kupovali jsme pár časopisů, které byly zrovna v kurzu... Prostě druhý stupeň základky byl děs. Na střední se to úplně změnilo, bylo tam mírně jiné sociální složení žáků, na značky už se nehrálo. Dneska je na vošce, většinu oblečení kupujeme v sekáči.
Nejsem přesvědčená, že když člověk v určitém období podlehne, aby dítě obstálo ve školním kolektivu, že to nutně znamená, že dítě si nezdravé koznumní návyky ponese navždycky. Mám trojnásobnou zkušenost, že to tak není, i když se syny to nebylo tak náročné, protože holčičí partičky jsou mnohem horší.