Takže dítě se má hlavně podřídit mínění všech blbů okolo?
I kdyby to bylo finančně a prostorově a jinak možné, nejsem ochotna splnit dítěti jakékoli přání jen proto, abych vytvářela zdání jeho sociálního statutu. To je prostě už moc. Lidé často mají pro radost věci, které ve skutečnost nutně nepotřebují, ale je známkou naprosté neschopnosti sebeovládání, pokud musím mít vše, co chtějí jiní, bez ohledu na to, jestli to nějak koresponduje s mými zájmy nebo je to jen způsob, jak jít s davem.