Přidat odpověď

Ještě k té bagatelizaci problémů dětí - už někdy v 80. letech jsem četla nějakou příručku o výchově, kde před tou bagatelizací varovali, že děti často všechno prožívají intenzivněji než dospělí, včetně dětských lásek. Takže kdo chtěl, poučit se mohl, nehledě na to, že jsem okolo sebe vnímala i rodiče mých spolužáků, kteří svým dětem opravdu rozuměli a přijímali je se vším všudy.

Dneska si myslím, že ta bagatelizace, cepování, shazování a neustálá kritika je jen odrazem ne zrovna ideálního vztahu k dítěti, který se táhne do dospělosti. Ale samozřejmě - oni to mysleli dobře a chtěli, aby ze mě něco bylo. Tak se povedl skoro pravý opak.