Přidat odpověď

Udržet temperament na uzdě je hrozně těžké. Přesvědčila jsem se o tom u svého syna, který je ve své podstatě velmi klidný a neagresivní. Ovšem některé chování ho dokázalo tak hrozně vytočit a nebyl schopen se téměř ovládnout, až jsem měla strach, že by mohl někomu ublížit. A on byl přesvědčen, že se chová adekvátně, když 100x to řešil po dobrém. Plně ovládat se začal snad tak ve 13 letech /tedy ovládat tyto emoce/, ovšem vytáčí zas ty druhé, protože jim klidně řekne do očí to, co by si měl nechat pro sebe /ale on tím ventiluje ten svůj vztek/ a na to, jak nechápe náznaky okolí, je překvapivě jedovatý. Psycholožka řekla, že on to tak nevnímá, on slovně vyjádří to, co dřív vyřešil přímým útokem.