Přidat odpověď

Dva roky jsem žila s manipulátorem a despotou. Před třemi týdny jsem odešla, i když odchod pro mě znamená, že začínám téměř od nuly nový život. Ráda se podělím o zkušenosti s někým, kdo si tím také prošel, případně pokud někdo poradí psychologickou pomoc, budu moc ráda.
Seznámili jsme se na internetu a okamžitě si padli do oka. Myslela jsem si, že jsem konečně našla muže svých snů. Byl milý, pozorný a hrozně moc nás chtěl (mám 6-ti letého synka). Okamžitě si nás nastěhoval do svého domu, chtěl, abychom si změnili trvalé bydliště a já abych opustila práci, kterou jsem milovala a šla s ním rozjíždět jeho firmu. Všechny tyhle kroky jsem podnikla během prvního roku našeho společného života. Byla jsem hloupá a zaslepená láskou a neviděla varovné signály, které vysílalo moje podvědomí. Pokaždé, když se objevil nějaký problém nebo zvláštní skutečnost, dokázal to okecat a mě přesvědčit o tom, že on je nevinný. Hrál na mě divadlo celé dva roky. Dostal mě do závislé pozice a pak toho náležitě využíval. Dokonce si mě chtěl i vzít, ale za dva měsíce po zásnubách svatbu zrušil. Hrál si se mnou a s mými city. Po zrušení svatby, kdy mě ztrapnil před oběma rodinami a okolím mi došlo, že je něco špatně a začala jsem sbírat síly k odchodu. Byli jsme velmi provázaní a já jak v pasti. Držel mě v šachu bydlením, prací, penězi. Byla jsem na něm závislá. Dneska vlastně ani nevím, jak se to semlelo, vše to šlo tak rychle, že jsem neměla ani čas o tom přemýšlet. Při každé hádce vše otočil proti mě a ve finále byl při hádkách velice hrubý a agresivní. Poslední kapka a impulz k odchodu bylo fyzické napadení, kdy jsem omdlela a slyšel to z pokoje můj syn. Do večera jsme byli z domu pryč. Druhý den napadl a zmlátil mého otce a ten je dodnes v léčení doktorů. Tak agresivního člověka, který dokáže mlátit důchodce jsem v životě nezažila. Dodnes vidím, jak ho vláčí do garáže, aby ho neviděli sousedi a tam ho kope a mlátí do hlavy. Mám to pořád před očima. Policie vše ví a šetří a doufám, že spravedlnosti bude učiněno za dost.
Já se synem bydlíme v pronájmu a brzy se budeme stěhovat do svého. Naštěstí svůj byt jsem si nechala. Sháním práci a mám už nějaké nabídky, tak snad bude brzy lépe. Syn bude muset změnit školu, ale nese to statečně a je to moje zlatíčko. Je rád, že máme klid. Strašně mě mrzí, že jsem ho v takové atmosféře nechala žít tak dlouho.
Kdo v něčem podobném žijete, utečte včas. Já to neudělala a dopadlo to katastrofálně.
Tady jsem našla na netu, jak se pozná manipulátor:
http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2050
Na mého bývalého to sedí do puntíku. :-(