Přidat odpověď

Četla jsem, že puberta vlastně tolik nebyla, protože břímě přechodu z dětství do dospělosti neleželo na tom dospívajícím, ale na jeho rodičích a obecné společnosti a jejích zvyklostech. Dítě bylo postupně převáděno do dospělosti přechodovými rituály (v našich končinách třeba z krátkých kalhot na dlouhé, připuštěním k jednotlivým "dospělým" činnostem...atd.). A tak si, tak jako dnes, nevyvzdorovávalo dospělost proti rodičům, kteří by v něm viděli dítě, ale naopak bylo do té dospělosti vedeno.

Prý podobné byly jak třeba různé indiánské rituály přerodu v muže, ale i v některých společnostech přetřrvávají iniciační rituály v jiné podobě dodnes a tím zmírňují pubertu (poslední mi bylo řečeno mou latinoamerickou kamarádkou, prý tím, že dívky výrazně opouštějí dětství quinceanerou, tak tolik nebojují s rodiči o místo na dospělém slunci).

Doufám, že se tu vyskytne třeba Filip, ten by k tomu určitě napsal víc, já to četla jen kdysi kdesi letmo.