Mě to právě zaujalo tehdy, když mi ona zmíněná kamarádka vyprávěla, co vlastně quinceanera obnáší a jak to strašně prožívají a jak to má nejen tu děsnou parádu (jo, tu to teda má taky hodně festovní
), ale právě tu hloubku přijetí mezi dospělé, že to pro ty dívky prý fakt hodně znamená a když se jim "dospění" dostane jako pocty, tak se o to pak tak neperou, prý s tím souvisí (podle ní) i to, že latinoameričané mají prý rodiče, hlavně matku, v daleko větší úctě, než si toho ona všímá tady (žije tu už řadu let a je tu i vdaná, takže s českými rodinami v blízkém kontaktu). Nevím, nemám srovnání, ale asi na tom něco bude.