Přidat odpověď

"nevyvdanou dívku nečekával obvykle zrovna radostný život"

To je prosím záležitost velmi subjektivní a navíc záleželo na konkrétní situaci. Mnohokrát naopak je/bylo mnohem výhodnější se neprovdat. Například v situaci velké nerovnosti pohlaví (což je i v oblasti, kde se slaví jinde zmíněná Fiesta de quince aňos) záleží na tom, jestli se dívka vůbec setká s mužem, kvůli kterému by chtěla riskovat současné jistoty a v podstatě svůj budoucí život. Otec má povinnost ji živit a pokud je předpoklad, že po něm bude i slušně dědit, nemá důvod se vdávat kvůli vlastnímu zajištění. Naopak by mohla mnoho ztratit - ženich by mohl utratit její věno a nechat se od ní živit, otec by ji v případě krachu manželství nemusel přijmout zpět a manžel by si s ní mohl dovolit nakládat ledasjak, třeba ji nechat sterilizovat, provést potrat, nutit porodit 10 dětí a přívést do domu pár levobočků, ať se stará (pro muže má většinou větší hodnotu dítě než vlastní žena).
Totéž se týká třeba slušně vzdělané ženy z indiánské komunity, tato žena třeba vysoce převyšuje vzděláním a nároky muže ze své komunity a nenalezne sobě rovného, míšenec si ji kvůli rasovým předsudkům nechce vzít a ona se docela slušně uživí sama. Kdyby nastal ekonomický problém, pořád má ještě bratry, kteří by se o ni postarali. Proč by riskovala?


Příběh s koňmi mi připomněl teorii prodlouženého dětství u člověka, tedy skutečnost, že lidský potomek je mnohem déle než mláďata jiných druhů menší a fyzicky slabší než rodiče - to umožňuje převahu rodičů po nutnou dobu, kdy mohou rodiče do svých dětí "namlátit" nadbiologickou vrstvu, tedy kulturu