Přidat odpověď

"To je prosím záležitost velmi subjektivní..."

Pardon, vycházel jsem z toho, co jsem přečetl o českomoravském venkově konce 19. a počátku 20. století (podle úvodního příspěvku - nedošlo mi, že bych měl zdůraznit, že to katolické prostředí se týká našich, ne např. latinskoamerických končin), Záleželo samozřejmě na konkrétní situaci, ale často bývalo postavení neprovdané dcery problematické.

"Příběh s koňmi mi připomněl teorii prodlouženého dětství u člověka, tedy skutečnost, že lidský potomek je mnohem déle než mláďata jiných druhů menší a fyzicky slabší než rodiče - to umožňuje převahu rodičů po nutnou dobu, kdy mohou rodiče do svých dětí "namlátit" nadbiologickou vrstvu, tedy kulturu"

Já se setkal jen s teorií, podle které jsou lidští potomci menší spíš proto, protože jejich energetický přínos komunitě je nepoměrně menší než spotřeba (tj. zajistí mnohem méně jídla, než samy snědí, jsou dlouho čistými příjemci), a dlouhá doba dětství je přitom nezbytná k osvojení si znalostí zajištění obživy (a dalších znalostí nezbytných k životu). Lidé získávají obživu ve velmi širokém spektru potenciální nabídky, a současně většinou podstatně sofistikovanějšími způsoby než kterýkoli jiný živočišný druh.

Tady mohu pouze zprostředkovat teorie jiných, čistě soukromě a laicky se mi zdá jako vysvětlení pravděpodobnější (jednodušší), že menší tělo a v poměru k němu velký mozek jsou za předpokladu dlouhého dětství evolučně výhodné, než že by fyzická převaha byla nutná k tomu, aby rodiče předali potřebné znalosti potomkům. Ale mohu se mýlit.