Přidat odpověď

konvalinko, je podstatné, v jaké to bylo době. moje babičky před 2.světovou válkou žily mnohem, mnohem skromněji, ale po ní a pak v době, kterou si já už pamatuju ("socík"), žily obě předsně tak, jak píše daba. tj. měly pračku, ledničku, tekoucí vodu, jedna topila uhlím, druhá plynem (wawky) a obě byly z chudších vrstev obyvatelstva. jedna babi byla vdova a druhá žila s dědou, co si pamatuju, byli oba v penzi, předtím oba chodili do práce, babi prý proto, že ji to moc bavilo.
takže popis života babičky daby považuji za průměrnou rodinu za "socíku".

a k tématu: paradoxně se asi nejlépe materiálně "měly" některé rodiny mých praprarodičů - 2 (ze 4) dokázaly s hypotékou za první republiky postavit dům. to se od té doby nikomu z potomků nepodařilo, téměř všichni žijí v nájemních bytech.
prarodiče na tom byli hůř - všichni doplatili buď na krizi ve 30.letech nebo na události 2. sv. války a nebo na změny po r. 1948 - kdy přišli o majetek, o iluze a o svoje plány
pokud jde o stravu a lékařskou péči, tak si myslím, že dnešní doba se s tou minulou dobou nedá srovnávat. pokrok nelze zastavit, technologicky jsme samozřejmě dneska mnohem vyspělejší.
jenomže mám pocit, že generace mých předků si pořád říkala - bude líp - měli nějakou perspektivu, že tu špatnou dobu přežijou (někteří tedy nepřežili, ale jejich potomci ano), tak my si tak akorát můžeme říkat - líp už bylo.